Máte doma batole mezi jedním až třemi lety a občas si přejete, ať už tohle období skončí?
Toužíte mít doma klid a zároveň spokojené dítě?
Odhalte ověřený návod k pochopení emocí a potřeb svého batolete
(dokonce i v případě, že máte pocit, že vám už nic nepomůže a vaše dítě je prostě náročné)
Fakt hodně se snažíte být trpěliví, ale prostě už toho máte dost?
- Jste vyčerpaní?
- Říkáte si, jestli zrovna vy máte extra náročné dítě, nebo jestli jsou takhle „na zbláznění“ všechna batolata?
- „Nelez tam! Nejez to! Vyplivni to! Nekousej mě! Nenič to! Neolizuj tu zásuvku! Proč zase řveš?“
Vydáte sto pokynů a dítě jakoby neslyšelo ani jeden. Znáte to? Úplně vám rozumím, zažila jsem to se svými dětmi mnohokrát.
Než jsem měla děti, byla jsem přesvědčená, že moje dítě sebou nikdy nebude mlátit o zem v obchodě. Že moje dítě nebude dělat zbytečné scény. Že já se se svým dítětem určitě vždycky domluvím. Že na svoje dítě nikdy nebudu křičet.
Realita byla o dost náročnější a často překvapivá. Domlouvání nefungovalo.
Vysvětlování nefungovalo. Nefungovala nám komunikace. Možná i proto, že můj první syn do tří let téměř nemluvil.
A tím častěji docházelo ke scénám, protože jsme si prostě nerozuměli.
„Já chci na tu houpačku.“ – dáte dítě na houpačku. „Já jsem chtěla na tu druhou!“ – dýcháte, dáte dítě na druhou houpačku. „Né, na tuhle né, na tamtu chci!“ – jsou tam jen dvě houpačky a vy buď můžete dítě předělávat z jedné na druhou, nebo ho nechat řvát, nebo?
Když se vyhnete řevu teď, pak možná zanedlouho nastane situace, že budete chtít odejít z hřiště domů, ale vaše dítě ještě ne. A zase řev. „Ale já už opravdu odcházím. A nechám tě tady. Fakt jdu, tak čauu!“ A nic.
Kolikrát už máte nervy předem, když chcete svému dítěti něco říct, nebo když po vás něco chce a vy potřebujete nesouhlasit. Tušíte scénu a přitom už nemáte energii na další drama.
Štve vás, že je z toho na nervy nakonec celá rodina. Že každé vypravování ven, každý příchod ze školky, každý odjezd z návštěvy, všechno nakonec končí řevem.
Kde je ta hranice, kdy mám uznávat emoce svého dítěte a kdy už můžu říct dost?
Dost, já už takhle nemůžu!
A aby toho nebylo málo, řešíme, kdy se má dítě odplenkovat a pokud už odplenkované je, jestli se nepočůrává.
U těch kojených váháme, jestli čekat do samoodstavu, nebo už jim kojení utnout. Možná už máte více dětí a přemýšlíte, jak jim rozdělit pozornost a jak zařídit, aby na sebe sourozenci nežárlili.
- Nebo máte první dítě a říkáte si, že druhé asi nikdy mít nebudete, protože na to nemáte nervy? Vaše dítě vyžaduje veškerou vaši pozornost, protože je zkrátka hodně aktivní, náročné, kontaktní… A vám už nezbývá energie ani na sebe, ani na partnera, natož na dalšího potomka?
- Nebo řešíte, zda sebrat dudlík, jak vyřešit cucání prstů, nebo kousání nehtů?
- Vaše dítě trpí separační úzkostí a pláče kdykoliv se ztratíte z dohledu, bez ohledu na to, jestli je ještě miminko a nebo už školkáček?
Je mnoho způsobů, jakými si děti říkají o pozornost. A většina z těch způsobů nám není příjemná.
A teď si možná říkáte „Vždyť má moji pozornost celý den! Celý den skáču jen okolo něho.“
A co kdybych vám řekla, že existuje způsob, jak dávat svým dětem pozornost a naplňovat jejich potřeby a zároveň tím získat více času pro sebe?
Dá se to změnit?

Když jsem zjistila, jakým způsobem funguje mozek dítěte a jaká je moje úloha mámy v otázkách řešení emocí mých dětí, výrazně se mi ulevilo.
Přestalo mě rozčilovat, že si „vymýšlí“, naučila jsem se nekoupat je v jejich emocích ještě víc, ale naopak jak jim pomoct z emoce vystoupit a uklidnit se. Jak nedělat ze všeho drama. Být víc v klidu.
Naučila jsem se, jak můžu dávat dětem pozornost tak, aby si o ni nemusely říkat pláčem, křikem nebo zlobením. A že když jim tenhle „džbán“ pozornosti naplním, doma vládne klid a mír.
Že děti se nedělí na ty náročné a méně náročné. Že to fakt můžeme snadno ovlivnit a zvítězit tak všichni.
Scény se minimalizují, když naučíme sebe i dítě komunikovat v klidu, ne křikem.

Takže jestli zrovna řešíte:
- křik, pláč, vzdor a scény
- separační úzkost
- neustále fňukání a zlobení
- vaše dítě vyžaduje vaši neustálou pozornost a stále od vás něco potřebuje
- jestli vaše dítě ne/potřebuje režim
- nebo jestli ne/potřebuje hranice
- vaše dítě si zásadně chce obléknout něco jiného, než chcete vy
- dítě je agresivní vůči jiným dětem nebo svým sourozencům
- nechce se omlouvat
- ještě má dudlík nebo si často cucá prsty a kouše nehty
- proč si moje dítě nechce uklízet hračky a co s tím?
Tento kurz vám pomůže:
- jak pochopit, co se nám děti snaží svým křikem říct
- jak křiku a scénám předcházet a nebo jak se jich úplně zbavit
- jak budovat důvěru a snadněji spolu komunikovat
- jak dávat dětem pozornost, aby si o ni nemusely říkat pláčem/křikem/zlobením
- jestli vaše dítě ne/potřebuje režim
- jak mluvit s dětmi/před dětmi/o dětech a proč na tom záleží
- jak se zbavit dudlíku a jak pomoct dítěti odnaučit se cucání prstů a kousání nehtů
A navíc by se vám ještě jako bonus mohlo hodit pár tipů jak:
- se rozhodnout, když váháte, jestli svoje batole přestat kojit a nebo čekat do samoodstavení
- jak na odplenkování v klidu a bez stresu a jak poznat, kdy je ten pravý čas
- jak svému staršímu dítěti udělat co nejhladší přechod v situaci - mám nového sourozence
Co bych za to dala, kdybych takovýhle manuál měla k dispozici mnohem dřív! Klidně jednu měsíční rodičovskou, jen abych měla doma klid a spokojené dítě.
Aby se denně neopakovaly ty šílené scény. Kdy jsem nevěděla, jak to zastavit. Jak svému dítěti pomoct. A hlavně, kdybych věděla, že tomu dokonce můžu i předcházet – a jak! Tak, aby to fungovalo, když dosud nic nefungovalo…
A kdybych nemusela řešit, že každý odborník říká něco jiného a v každém článku se píše něco jiného a já pořád nehledala, co všechno dělám blbě.
Jen si to představte...
Konečně víte, jak se svým dítětem mluvit a jednat, aby se z řevu nestal běžný způsob jeho komunikace.
A taky víte, jak se nenechat rozčílit. Už nebudete muset křičet na své dítě a ani brečet večer do polštáře, že jste to zase dneska nezvládla. Teda vy možná nebrečíte, ale já jsem brečívala.
Uleví se vám a uleví se i vašemu dítěti. Budete mít víc času na sebe. A když budete chtít, tak třeba i na partnera. Vyspíte se. Odpočinete si. Svět bude zase růžovej…
Co vás v kurzu čeká?
Čeká vás celkem 12 videí, kde se dozvíte vše, co potřebujete, abyste se mohla zase nadechnout.
- Neomezený přístup ke všem videím - už napořádPřístup do členské sekce vám přijde okamžitě. Veškeré materiály máte po ruce na jednom místě, neustále k dispozici a můžete je absolvovat kolikrát chcete v čase, který vám nejvíce vyhovuje.
- Pohodlí domovaUšetřete spoustu času i nákladů spojených s cestováním na klasické kurzy. Vše můžete dělat v klidu a pohodlí vašeho domova.
Přidejte se do řady spokojených rodičů!
Ušetřete si dny, týdny nebo měsíce tápání, vyhledávání informací a zkoušení metodou pokus omyl. Těším se na vás v kurzu 🙂
Co o kurzu říkají jeho účastníci?

Kdo vás kurzem provede?
Jmenuji se Klára Stará, jsem máma čtyř dětí, průvodkyně světem miminek, lektorka vědomého rodičovství a autorka EVT metody.
Jsem otevřená, pravdivá, upřímná a pečující. Umím být i rázná. Pro někoho málo alternativní, pro jiného příliš.
Umím hledat cesty a řešení i tam, kde je ostatní nevidí. Rozumím řeči miminek i jejich potřebám a naučím to i vás.
S miminky a batolaty pracuji už od roku 2013 a učím jen to, co sama žiju se svými dětmi a co mám ověřené ve své praxi.
Dám vám ověřené a fungující návody, jak porozumět svým dětem - jejich emocím, psychomotorickému vývoji i tomu, co se odehrává v jejich těle.
V praxi mám už tisíckrát ověřené, že co do dětí vložíme během prvního roku jejich života se nám - a hlavně jim, bude vracet po celý život.
Neztrácejme čas, protože druhou šanci udělat něco jinak, už nedostaneme.
Moje heslo je: "Aby už žádné dítě nemuselo zbytečně plakat a žádná máma nebyla zoufalá."
Spolu to zvládneme!