Jak nebýt vyřízená máma?

Někdy je být mámou fakt náročné. Obzvlášť u malých dětí můžeme mít pocit, že skáčeme jenom okolo nich. Je těžké nebýt vyřízená máma, ale není to nemožné.

• Co když se ráno už budíš unavená, jak to můžeš změnit?
• Co když si nepřipadáš hezká a nemáš ráda své tělo?
• Jak souvisí emoce a jejich prožívání s tvým tělem?
• Jakou roli v tom hrají osobní hranice a jak je rozpoznávat? 

Poslechni si inspirativní rozhovor se somatickou terapeutkou Helenou Mošnovou. Věnujeme se vyčerpání žen, zejména po porodu, při malých dětech, o pocitu ztráty spojení se sebou a důležitosti péče o vlastní tělo, zdravé hranice a emočním potřebám.

Helena Mošnová je holistická terapeutka, laskavá průvodkyně žen, erudovaná lektorka, nacítěná léčitelka a zářivá hluboká žena. Profesí je somatická terapeutka. Pracuje s tématy intimity a sexuality, emocí a traumatu, ženství a ženského zdraví. www.helenamosnova.cz

Klíčové myšlenky – jak nebýt vyřízená máma

Narození dítěte je transformační období

Porod je bránou ke změně, nejen tělesné, ale i změnám emocionálním a často vede i k proměně identity. Co dříve nefungovalo, po porodu vyplave na povrch ještě víc.

Je třeba se zastavit a ptát se: „Co právě teď potřebuji já?“

Sebepéče a zdroje

Sebepéče nemusí být složitá, může to být i vědomá sprcha nebo chvíle ticha. Důležité jsou tzv. „zdroje“ – věci, které nás posilují (např. čaj, pohyb, pobyt s kamarádkou). Zdroje je třeba hledat průběžně a přizpůsobovat situaci.

Doporučuji napsat si vlastní seznam zdrojů (tedy věcí, které tě dobíjí, při kterých si nejlépe odpočineš). A následně si v kalendáři najít prostor k tomu, abys alespoň drobné věci ze seznamu mohla dělat každý den. Může to být 15 minut denně? Hodina týdně? Jedno odpoledne? Přizpůsobujeme věku dětí, ale nevyřazujeme tyto aktivity úplně.

Prostor a čas pro sebe potřebuje každý člověk, jen rozsah této potřeby je individuální (někomu stačí pár minut, někdo potřebuje celý den). Pravděpodobně i tvůj partner potřebuje mít čas jenom pro sebe. Podpořte se navzájem, oba se potřebujete pravidelně dočerpávat a zdrojovat.

Vztah k tělu po porodu

Tělo se mění a někdy je obtížné ho přijmout. Základem je péče bez tlaku, se soucitem a případně odbornou pomocí. Sebepřijetí začíná uznáním emocí a fyzických změn bez posuzování. Nebuď na sebe tvrdá a nesnaž se za každou cenu „vrátit do původního stavu“ před dětmi. Tvé tělo se proměnilo a potřebujete se spolu v nové situaci zabydlet.

Jak si můžeš své tělo znovu zamilovat takto, jak je nyní? Udělalo úžasnou práci – stvořilo nového člověka, úplně samo!

Hranice a emoce

Hranice můžeme rozlišit fyzické (kůže, tělo – hranice vlastního těla) i emoční. Často v dospělosti reagujeme přehnaně, protože naše hranice byly v minulosti narušeny. Vztek a stud jsou důležité signály, že se něco děje s našimi hranicemi.

Děti se učí nastavování hranic nápodobou. Chceš, aby měly tvé děti zdravé hranice? Aby uměly říct NE, když se jich někdo nepříjemně dotýká? Aby uměly říct NE, když je někdo využívá? Aby uměly říct DOST, když na ně bude něco moc? Dovoluj jim to. Ukazuj jim to. Komunikuj s nimi o tom.

Je v pořádku mít hranice. A je v pořádku i to, že je máme každý trochu jinde. Proto je potřebujeme s druhými lidmi komunikovat – aby věděli, kde je máme my.

Vztahy v rodině a uznání

Vzájemné uznání mezi partnery je klíčové – za péči doma i za práci mimo domov. Pocit, že jsme nerespektovány, často odráží to, že samy sebe nedáváme na první místo a navíc si myslíme, že si to ani nezasloužíme.

I muži potřebují svůj prostor a uznání.

Nezapomeň, že nikdo neumí číst tvé myšlenky. Potřebuješ větší podporu, pomoc či vyšší zapojení partnera v péči o děti a domácnost? Komunikuj o tom se svým partnerem, navrhni mu konkrétní činnosti, které by mohl mít pravidelně na starosti a řekni i co přesně znamená pravidelně (v jakém intervalu je potřeba tuto činnost vykonávat).

Komunikace a změna začíná u sebe

Čekání na změnu od druhých nikam nevede. Aktivní přístup a snaha porozumět sobě i partnerovi vede k větší a dlouhodobé spokojenosti.

Otevřená a upřímná komunikace je základem pro sladění potřeb všech členů rodiny.

Cesta k větší spokojenosti vede přes vnímání vlastního těla, hranic a potřeb. Sebeúcta, uznání, péče o vlastní tělo i emoce nejsou sobecké, ale nezbytné.

Spokojená máma znamená spokojená rodina – ne kvůli vnějšímu výkonu, ale vnitřní rovnováze. Žena spokojená sama se sebou nehledá chyby na druhých, nepřehazuje zodpovědnost za své pocity a potřeby na jiné lidi, nehledá viníky situace a své nespokojenosti.

Sebepoznání – rozpoznání vlastních potřeb, hranic, emocí a bolístek z minulosti (a jejich postupné uzdravování) vede k hlubokému vnitřnímu klidu a stabilitě.