Odpojená od těla i přítomnosti

• Jak se v našem těle projevuje odpojení od těla a přítomnosti?
• Co to znamená být mentálně nepřítomná a proč se nám to děje?
• Jak vrátit radost do prožívání plné přítomnosti?
• Jak se můžeme postupně zcitlovovat a zvědomovat?
• Jakou jednoduchou techniku můžeme použít, abychom se více zpřítomnily?

V této epizodě podcastu Rodičovství s nadhledem nás provede Petra Vystavělová, terapeutka a mentorka v oblasti osobního rozvoje a také lektorka jógy, která propojuje vědomou práci s tělem, emocemi a podvědomými vzorci chování.

Jak se projevuje odpojení?

„Já nemyslím, že by to byl nějaký jeden moment, kdy se to najednou stane. Spíš to bylo takové postupné zjišťování a objevování, protože mi nebylo dobře. Necítila jsem se se sebou dobře, neměla jsem se ráda.“

Na začátku se odpojení od sebe může projevovat například takto:

• podceňuješ se
• srovnáváš se s ostatními
• pořád jsi uhoněná
• nějak to není „ono“
• máš pocit, že svět kolem tebe není to, co bys chtěla
• jsi často nemocná nebo se objeví chronické potíže

Další možné projevy

• Pocit neuspokojení či vnitřní prázdnoty, sebekritika, únava, stres, psychosomatická bolest
• Fyzické symptomy: problémy se zády, střevy, napjaté tělo
• Mentální útěky: přemýšlení o minulosti nebo budoucnosti
• Autopilotní režim – člověk neví, co během dne dělal

Proč se to děje?

Postupné odpojování od sebe, od svých potřeb či pocitů začíná už v dětství, často jako obranný mechanismus. Aby nás nezraňovalo, pokud nás někdo odmítá, ignoruje, nemá na nás čas, křičí, odmítá naše projevy emocí, odsouvá naše potřeby.

Říkali nám, kdy je nám teplo, kdy je nám zima, kdy máme hlad, kdy se máme napít, jak se máme nebo nemáme cítit. To potom člověk těžko věří sám sobě, svým pocitům, svému tělu a nenásleduje své potřeby. V dětství je pro nás důležitější vztah (obzvlášť s pečující osobou, bez které nepřežijeme), než naše vlastní potřeby.

Dítě se odpojuje od emocí, aby necítilo bolest – potlačení citového prožívání. V dospělosti odpojení přetrvává – následujeme nevědomé a důkladně naučené vzorce chování.

První kroky zpět k sobě

1. Uvědomění si bolesti, nekomfortu – ano, toto se děje, takhle se cítím (nehodnotím to)
2. Pozorování těla a jeho reakcí (stažení vs. uvolnění)
3. Návrat do přítomnosti pomocí smyslů a dechu
4. Zastavit se, zaměřit se na tělo, dech, činnost, kterou dělám
5. Vyvarovat se multitaskingu – pozornost se soustřeď vždy jen na jednu činnost

I malé kroky mají velký dopad

• Dýchej – veď svoji pozornost k dechu, ideálně 5–7 min
• Používej smyslové vjemy – vnímej dotek, zvuky, teplo, chuť
• Zůstaň v přítomnosti i při běžné činnosti – plné prožívání činností, kontakt s dětmi, vědomé vnímání okamžiku
• Zachycuj první fyzické známky napětí a jednej podle nich (např. řeš konflikty hned, odpočiň si, když to potřebuješ, dělej si čas pro sebe dřív, než fyzicky odpadneš)
• Důvěřuj svému tělu – občas se během dne zastav a vnímej, co se ve tvém těle děle a jak se cítíš, co potřebuješ, aby ses mohla uvolnit, uklidnit

Emoce jako brána k přítomnosti

Nejde o odstranění emocí, ale o jejich přijetí a porozumění. Emoce nejsou negativní nebo pozitivní jen proto, že „pozitivní“ jsou vítané a „negativní“ pro někoho nežádoucí. Mít emoce a cítit je znamená prožívat celou škálu emocí.

Potlačené emoce vytváří odpojení – od sebe i od druhých lidí. Klíčové je naučit se s emocemi pracovat, ne je ignorovat nebo nemít.

Děti jako zrcadlo přítomnosti

Děti instinktivně přitahují rodiče do přítomnosti. Když „zlobí“, často chtějí kontakt a plnou pozornost, který cítí, že chybí. Rodič může být přítomný fyzicky, ale současně mentálně nepřítomný – odpojený od dítěte. A dítě to intenzivně vnímá.

Co dál?

Vnitřní moudrost má každý – jde o její postupné znovuobjevení a spojení se s ní. Klíčem je propojení těla, emocí a vědomí.

Skrze svoji přítomnost budujeme zdravé vztahy a plný život. Ukazujeme dětem „takhle se to dělá, takhle se žije život“. Budou to dělat stejně. Pojďme převzít zodpovědnost za sebe a za to, že jim ukážeme, jak to jde dělat i jinak než jen na zaběhnutého autopilota. Děti se k nám vždycky přidají.

Právě proto jsem vytvořila jedinečný a komplexní program Zenová matka. Právě v tomto programu, který najdeš na mém Herohero kanále, pracujeme s našimi emocemi, tělem i vědomím. Propojujeme se hlouběji samy se sebou a odkrýváme naučené a zaběhnuté vzorce chování, které už nás nepodporují.

Proč se spokojit s autopilotem, když můžeme být tím, kdo řídí a kdo určuje jasný směr.