Jak si zachovat klid a nadhled v rodičovství?

Každý rodič chce mít šťastné, spokojené a samostatné dítě. Je snadné být klidný a spokojený rodič, když je doma všechno v pohodě, dítě je spokojené a doma vládne harmonie. Jenže jak si zachovat klid a nadhled i v náročných a nečekaných situacích?

Všichni chceme pro své děti to nejlepší, bojíme se o své děti nebo se bojíme udělat chybu, která nepůjde vzít zpátky. Máme obavy, abychom nezpůsobili dítěti trauma.

Vycházíme ze své vlastní zkušenosti, z toho, co je nám známé. Je normální, že všichni děláme chyby, ze kterých se učíme. Děláme to nejlepší, co dokážeme a umíme. Kdybychom to uměli lépe, dělali bychom to lépe.

Nikdo není úplně dokonalý a nelze udělat dětství zcela bez traumatu. Mnoha problémům však můžeme předejít, jsme-li si jich vědomí. Jsou věci, které si ani neuvědomujeme a děláme je opakovaně, i když s láskou – tak nevhodným způsobem, a na dítěti to může zanechat následky.

Stejně tak je možná něco, co si velmi dobře uvědomujeme a vyčítáme si to jako obrovské selhání a pro dítě to nemuselo znamenat nic.

Poslechni si první epizodu podcastu Rodičovství s nadhledem

Nebo si můžeš přečíst její souhrn níže pod epizodou 🙂

Dělej, co funguje a co nefunguje, můžeš kdykoliv změnit.

Chyby děláme proto, abychom se poučili a mohli to příště udělat jinak. Blbost je opakovat stejné chyby dokola a očekávat jiný výsledek. Když uděláš chybu, všimneš si jí a uznáš ji, můžeš ji i napravit.

Je fajn rozumět emocím dětí, jejich vývoji a tomu, co se odehrává v jejich těle, protože díky tomu jsi pak mnohem lépe schopná chápat svoje dítě a jeho potřeby.

Můžeš se inspirovat z různých výchovných směrů a používat je jako nástroje, které se ti hodí, když je potřebuješ. Je důležité mít informace, o které se můžeš opřít. A zároveň se nemusíš stresovat, že neděláš úplně všechno, co jsi vyčetla, že bys se svým dítětem „měla“ dělat.

Je klíčové udržet si nadhled a nenechat se paralyzovat strachem z chyby.

Proto je dobré znát možnosti a souvislosti, abys měla z čeho vybírat. Protože když nevíš, zoufale hledáš a zkoušíš všechno možné, často zmateně a nejistě.

Nemusíš dělat úplně všechno, ale můžeš si vybrat to, co je pro tebe a tvé dítě nejpříjemnější a je to v souladu s tebou a tvým přesvědčením. Přesvědčení je to, čemu věříš. Nikdy ti nebude fungovat něco, čemu nevěříš a o čem pochybuješ. Ani kdyby to bylo něco, co všem ostatním funguje.

Dopřej si pomoc a podporu.

Nemusíš všechno zvládnout sama, nemusíš hledat cesty, které jsou dávno objevené. Vyber si lektora, který ti vyhovuje způsobem své komunikace, prezentace i lidsky – to je velmi důležité.

Člověk, který ti není sympatický, ti nepomůže, i kdyby měl sebe-skvělejší metodu. Je to jako poslouchat se zavřenýma ušima. Pokud ti lektor nesedne, můžeš se podívat, co ti na něm nesedí – neukazuje ti to něco? Co je za tím? Je to sebejistota, sebedůvěra a vystupování, nebo fanatičnost ve smyslu „jedině moje cesta je správná“? Nebo mluví o něčem, co neprožil a máš pocit, že mu nemůžeš věřit? Důvěra je naprosto zásadní.

Každý průvodce nás může vzít jen tam, kde sám byl.

Ano, vím, terapeut pracující se závislými nemusí být sám závislým, aby uměl pomoct. Sama ale raději volím za své průvodce lidi, kteří mají osobní zkušenost s tématem, jímž provází. Už mám zkušenost, že diplomy a vzdělání nemusí být zárukou kvalitní pomoci. A také, že služby zdarma odpovídají své ceně i svou kvalitou.

I do mých programů vstupuje mnoho odborníků, které bych vzděláním považovala za „fundovanější“ (lékařky, přírodovědkyně, zubařky, fyzioterapeutky, dokonce i porodní asistentky). Když jsem se jich individuálně ptala, jaká byla jejich motivace vstoupit do VIP klubovny či do Zenové matky, odpověď byla vždy stejná „S vlastním dítětem je to úplně jiné, než když jsem dosud ve své praxi pracovala jen s dětmi cizími. Tolik věcí člověk ani netuší, dokud se mu nenarodí dítě. A navíc u cizích dětí jsem nikdy nemusela řešit například pláč, emoce, ani přístup k výchově.“

Každý rodič je nejlepším odborníkem na své dítě – pokud má dostatek informací a podporu.

Ne jen tak nějakých informací, ale takových, které ti dávají smysl a chápeš jejich cíl a záměr. Nikdo jiný s dítětem netráví tolik času, jako rodič a nezná tak dobře jeho autentický projev. Je běžné, že se děti před cizími lidmi chovají jinak, ať je to lékař, učitel, či jiný odborník.

Každé dítě je jiné a nikdy neexistuje jediná správná cesta, jediný správný přístup, instantní řešení a ani kouzelné červené tlačítko.

Proč má smysl vydat se na cestu porozumění?

Protože vztah se svým dítětem buduji už od početí. Už tehdy miminko vnímá, jak se cítím, jakou mám náladu, slyší, jak mluvím, cítí, jak se pohybuji, vnímá můj postoj i mé emoce.

Až se narodí, tak to i vidí. Děti nás neustále pozorují, vnímají a poslouchají. Je to jejich přirozenost, učí se dělat to, co dělají rodiče, aby přežili.

Proto není tak důležité, co říkáme, ale co děláme a zda konáme v souladu s tím, co si myslíme a co říkáme. Dítě si všimne každého nesouladu a pak neví, co tím rodič myslí, když říká něco jiného, než co potom dělá.

Jsme-li k dítěti empatičtí, naplňujeme jeho potřeby, komunikujeme s ním, zajímáme se o něj – vrátí se nám to. A pokud jsme vůči dítěti tvrdí, odmítaví, nepřijímající, emočně a mentálně odpojení a nevěnujeme mu pozornost způsobem, jakým to potřebuje, vrátí se nám to taky. Dítě se učí od rodičů (i když je někdy snadnější říct, že to má po tom protivném pradědečkovi z pátého kolene, tak nemá.

A nebude mé dítě rozmazlené, když budu naplňovat jeho potřeby?

Někdy se rodiče bojí, že budou jejich miminka rozmazlená, když budou naplňovat jejich emoční, vývojové a fyzické potřeby.

Zeptám se Tě: Budeš rozmazlená, když se najíš a napiješ pokaždé, když máš žízeň, nebo hlad? Budeš rozmazlená, když se k někomu přitulíš ve chvíli, kdy to potřebuješ? Budeš rozmazlená, když si večer lehneš s partnerem do postele, protože nechceš spát sama?

Dokážeš si představit, že bys měla někoho, kdo se o Tebe zajímá, ptá se Tě, co potřebuješ a záleží mu na tom, aby ses cítila dobře? O koho se můžeš opřít, kdo Ti řekne, že Ti rozumí a chápe Tě? Kdo Tě podpoří, když se necítíš dobře, jsi smutná, nebo naštvaná? Kdo se Tě zeptá, co by Ti pomohlo, aby ses cítila lépe?

Umíš si představit, že bys měla někoho, kdo Ti dává najevo, že Tě miluje a přijímá přesně takovou, jaká jsi a že se můžeš na tu danou osobu kdykoliv spolehnout?

Zkus si tuto ideální představu plně prožít a procítit. V ideálním světě by to v dětství byl Tvůj rodič a v dospělosti Tvůj partner.

Většina z nás toto v dětství nedostala. Teď jsi už dospělá a dokážeš si své potřeby obstarat sama. Ale Tvé dítě to ještě nedokáže a je na Tobě existenčně zcela závislé.

Někdy se rodiče bojí, že závislé zůstane.

Kde vzniká citová závislost?

Řeknu Ti tajemství. Citová závislost nevzniká tam, kde je dostatek lásky a porozumění. Vzniká tam, kde je nedostatek – citu, pozornosti, pochopení. Závislost vzniká tam, kde mám pocit, že je partner – v tomto případě rodič – citově nedostupný, odtažitý, odpojený. Vzniká, když mám pocit, že mám jen omezený čas s člověkem, na kterém mi záleží, když vnímám, že mě odmítá, či opouští.

Takže ne, láskou nejde rozmazlit.

Jenže co když opravdu moc chceš svému dítěti rozumět a jeho potřeby mu naplňovat, ale nedaří se ti to? Zkoušíš všechno možné, ale jako by nic nefungovalo?

Průzkum mezi rodiči moc dobře nedopadl.

Můžeme si myslet, že to půjde všechno samo a že si případně něco dozjistíme časem. Ale to je trochu jako hledat, kde se dá koupit hasicí přístroj, když doma začalo hořet.

Podle mých průzkumů 96% maminek říká, že mateřství je mnohem náročnější, než si to představovaly.

Proč se raději nepřipravit předem, i když třeba problém nemusí nastat? Protože mám informace a vím, jaký nástroj můžu kdy použít, když to potřebuji. Znám možnosti.

94% maminek uvádí, že jejich miminko trápilo od narození bolení bříška.

Každá pátá máma řešila bolení při růstu zoubků.

Téměř každé třetí miminko trápil ekzém, nebo jiné kožní problémy.

Každou druhou trápil večerní pláč miminka a pocit, že neví, jak mu pomoci.

Každá čtvrtá skončila se svým miminkem na dětské rehabilitaci s opožděným vývojem, predilekcí hlavičky a nevhodnými pohybovými návyky.

Každá pátá řešila rýmičky a nachlazení u miminka.

Většinu taky trápil pocit, že úplně nerozumí tomu, co jejich miminko trápí a jak mu pomoct.

Mě tahle čísla trápí, protože vím, že to jde i jinak. Bez pláče, bez bolení, bez kapiček, bez cvičení, bez vracejících se nemocí a hlavně bez té bezmoci a nejistoty.

Nenechávej to náhodě a nauč se jak si zachovat klid a nadhled i v náročných situacích.

Po třinácti letech mateřství, čtyřech dětech a dvanácti letech praxe s rodiči miminek a batolat vím, že každý rodič si klade stejné otázky a řeší stejné situace (které ho předem ani ve snu nenapadly).

Proto jsem vytvořila nejrozsáhlejší českou klubovnu pro rodiče – on-line program VIP klubovna Mámy s nadhledem, který rodiče provází těmi nejdůležitějšími prvními roky života dítěte od miminka po batolete.

Naučím Tě zde chápat emoční, fyzické i vývojové potřeby miminka, jak je rozeznávat a naplňovat tak, aby bylo miminko skutečně spokojené.

Nemusíš bojovat s pláčem, prdíky, vývojem, spánkem, ani s pocitem, že si nerozumíte. Budete parťáci, kteří mají vztah založený na vzájemné důvěře.

To se Ti bude nesmírně hodit v batolecím období, kdy přichází rozvoj samostatnosti a období vzdoru. Tou dobou už budete dávno sehraní a na všem se v klidu dohodnete. Je fajn, když důvěra začíná už u miminka, vyhneš se pak spoustě nedorozumění v pozdějším věku dítěte. (Třeba i v pubertě).

Co najdeš v klubovně Mámy s nadhledem?

Ve VIP klubovně najdeš jeden celý modul věnovaný pláči miminek, emocím, vývoji, spánku, bolení bříška, péči o miminko, vaničkování, nošení dětí – ať už v ruce, šátku či nosítku, batolatům a jejich potřebám, sourozencům a mnohé další, aby bylo spokojené nejen miminko, ale celá rodina.

V současné době má 16 modulů s více než 200 videi zaměřenými na konkrétní téma. Videa jsou obvykle v délce 7-25 minut, aby si je stihla pustit každá vytížená máma (nebo i táta). Pokud nenajdeš odpověď na svoji otázku, můžeš využít modul Otázky a odpovědi, kam ji napíšeš a já Ti odpovím.

Je na Tobě, zda si pustíš každý den jedno video, nebo si je dáš všechny naráz. Můžeš si vše procházet svým tempem, podle svých potřeb a kdykoliv se k tématům vrátit – třeba i s dalším miminkem. Klubovnu stále rozšiřuji podle potřeb jejích členů a všechny aktualizace máš k dispozici. Vybrat si můžeš členství trvalé, nebo měsíční.

Možná teď nechceš vaničkovat, nebo nosit v šátku, přesto může přijít chvíle, kdy to bude Tvé dítě v určité vývojové fázi potřebovat a Ty to můžeš jednoduše použít.

Bude z Tebe sebejistá máma, která ví, jak o své miminko pečovat v souladu s jeho přirozeným vývojem a jeho potřebami.

Proč nejdou jednotlivé moduly kupovat samostatně? Protože všechno je vzájemně propojené a vše spolu navzájem souvisí. Nejde řešit jen emoce a přitom vynechat vývoj, nebo hledat příčinu pláče bez porozumění procesům v těle miminka a nevědět, jak tvořit bezpečné prostředí pro přirozený vývoj.

Jedině tak můžeš najít nadhled i v situacích kdy pláče, zlobí se, nebo je smutné, když vývoj neprobíhá optimálně. Můžeš tak předcházet emočně vypjatým situacím, neporozumění a nepochopení.

Podle mě neexistují miminka náročná, jen miminka nepochopená. Někdy nemůžeš změnit všechny okolnosti, ale vždy můžeš změnit svůj postoj k nim a tím situaci proměnit a odlehčit.

Odtud vznikl název mojí autorské EVT metody – je to právě propojení souvislostí mezi emocemi, vývojem a tělem. Jedno bez druhého je pouze vytržené z celkového kontextu.

„Dřív to nikdo neřešil a taky jsme to přežili.“

Často se setkávám s tvrzením, že dřív žádné manuály nebyly a taky jsme to přežili. To je pravda, přežít se dá ledacos. Ostatně všechno, co jsme prožili – a dokonce i to, co si nepamatujeme, mozek ukládá do šuplíku „dá se přežít“. Následně to používá jako náš životní vzorec.

Můžeme se tak například naučit, že nemůžeme říkat NE a máme povinnost všem vyhovět, protože pak jsme „hodné holky“ a lidi nás budou mít rádi. Naučíme se, že lásku si musíme nejdřív zasloužit. Že naše potřeby nikoho nezajímají, nejsou důležité a nikoho s nimi nemáme obtěžovat.

Dřív byla doba založená na přežití. Teď je doba jiná. Základní přežití máme zabezpečené a můžeme se soustředit na lepší podmínky pro své děti i pro sebe. Jsme první generace, která nežije ve válce a není utlačovaná diktaturou.

Můžeš se naučit se svým dítětem komunikovat tak, aby v dospělosti mělo rádo samo sebe. Aby vědělo, že lásku si nemusí zasloužit, ale je milované proto, že existuje. Že nemusí ničeho dosáhnout, aby někým bylo. Že ho miluješ i když se celý den neusmívá na všechny kolemjdoucí a široké příbuzenstvo.

Člověk vychovaný v lásce a respektu neubližuje druhým lidem, ani neřeší problémy násilím a závislostmi.

Podporuj zdravý vývoj svého dítěte a podpoř ho ve správných pohybových návycích.

Kdybych měla zkušenosti a praxi, jakou mám dnes, udělala bych se svým prvním miminkem mnoho věcí jinak. Naštěstí jsem měla šanci to napravit a u dalších dětí jsem to mohla dělat lépe.

Mými kurzy prošlo už několik tisíc rodičů a jsem moc vděčná za každého jednoho, který se se mnou na tuto cestu poznání vydal, aby lépe rozuměl svému miminku.

Mateřství nemusí být období, které je potřeba „nějak přežít“, ale můžeš si ho i užít.

Nemusíš na to být sama, ráda Tě podpořím a předám Ti všechno, co jsem se během 12 let své praxe naučila a taky si to odžila se svými dětmi.

Ve VIP klubovně Mámy s nadhledem Tě provedu obdobím od narození miminka až po jeho nástup do školky (pokud budeš o školce uvažovat).

Pokud máš málo času, můžeš si videa pouštět do sluchátek při kojení, nebo na procházce s kočárkem. Jestli koukáš na Netflix, či seriály, tak si místo jednoho dílu můžeš pustit každý den jedno video a budovat tak postupně lepší vztah se svým dítětem.

Zapoj i partnera.

Je skvělé koukat na videa i s partnerem. Tatínci někdy mohou mít pocit, že svému miminku nerozumí a neví, jak s ním zacházet, takže i oni mohou při koukání na videa získat větší sebedůvěru a sebejistotu při manipulaci s miminkem. Muži často neví, jak nás podpořit a potřebují jasné informace, co od nich potřebujeme.

Možná se nechceš pro své miminko úplně obětovat. Mateřství není o tom, aby ses zcela podřídila svému dítěti a na několik let potlačila sama sebe a své potřeby.

Možná Tě to překvapí, ale když dělám terapie s dospělými ženami a vracíme se do dětství, abychom odkryly převzaté vzorce chování, většina žen použije větu „přála bych si, aby byla máma šťastná, neměla jsem nikdy pocit, že by byla opravdu spokojená“.

Klubovna Ti ukáže cestu, jak svému miminku naslouchat a sladit jeho i Tvé potřeby, aby vám to spolu fungovalo a ani jeden z vás nepotlačoval sám sebe.

Respektující rodičovství není jenom o tom, že naprosto respektuješ své dítě, ale taky respektuješ sama sebe a své potřeby. Dítě postupně zraje a přirozeně respektuje mámu, tátu, i jejich potřeby.

Dítě chce být jako rodiče a kopíruje všechno chování, které u rodičů vidí. Stačí být dobrým vzorem 🙂

Budeš i ty rodič s nadhledem? Přidej se TUDY.

Ráda čteš? Začti se do elektronické knihy Manuál k miminku.

Nebo si můžeš poslechnout přednášku ZDARMA o emočních, vývojových a fyzických potřebách miminek.

Proč nenechávat miminka vyplakat, jaké chyby jsem se svým prvním miminkem udělala já i jak se nám podařilo je vyřešit si můžeš poslechnout ve videu níže.

Taky se můžeš přihlásit zdarma o přednášku Desatero Zenové matky ZDE.