V této epizodě podcastu Rodičovství s nadhledem nám Michaela Kalusova poradí, jak se připravit na krásný a přirozený porod.
Míša je dula, spoluzakladatelka Jemného zrození a školy pro duly AmmaDula a v tomto rozhovoru se spolu podíváme na to, co přirozený porod vlastně znamená, vysvětlí nám specifika jednotlivých fází porodu a poradí nám, jak si vybrat to pravé místo k porodu.
Pokud už jsi zažila porod, který nebyl podle tvých představ a trápí tě výčitky, že nebyl „dost přirozený“, poslechni si tuto epizodu Trauma po porodu. Měla bys vědět, že tě chápu, protože ani můj první porod nebyl ani trochu přirozený a odnesla jsem si z něj pořádné trauma a pocit, že nejsem schopná zvládnout ani něco tak přirozeného, jako porodit. Nepotřebujeme v tobě vyvolat další pocity viny, chceme jen ukazovat, že je možné rodit i přirozeně.
Přirozený porod = porod bez lékařských zásahů (žádné léky, epidurál apod.) a v souladu s tělem ženy. Vaginální porod může proběhnout se zásahy, ale přirozený musí probíhat zcela spontánně a bez zásahů. Klíčové je vnitřní souznění, důvěra v tělo a instinktivní chování.
Nejdůležitější je posílení sebevědomí ženy – schopnost říkat „ne“, znát a prosazovat své potřeby. Sebevědomí je základ, na kterém lze stavět další přípravu:
Meditace, jóga, afirmace, relaxační techniky posilují nervový systém a pomáhají napojení na vlastní tělo. Vědomý porod znamená být plně přítomná, obrátit pozornost dovnitř a důvěřovat instinktům. Přílišná orientace jen na informace bez vnitřního ukotvení nestačí.
Zapojení partnera do přípravy může výrazně posílit oporu při porodu a také výrazně posiluje partnerský vztah. Kurzy pro páry pomáhají mužům porozumět porodnímu procesu a zmírnit jejich vlastní obavy.
Porodní plán je zásadní – pomáhá ženě si ujasnit, co chce.
Nejde o rigidní scénář, ale o jasně formulované preference týkající se:
Plán by měl být stručný, bodový, ideálně na jedné A4. U důležitých bodů (např. nesouhlas s vaginálním vyšetřením) lze použít zvýraznění. Porodní plán má být brán vážně.
Žena by měla rodit tam, kde se cítí bezpečně – ať už doma nebo v porodnici. Důležité je informované rozhodnutí a připravenost nést zodpovědnost za svůj porod. V Anglii se běžně nabízí tři možnosti (doma, porodní centrum, porodnice), v Česku je stále omezená volba.
Ženy rodící doma bývají výborně připravené a informované. Nejde o nezodpovědné spontánní rozhodnutí, naopak vyžaduje důkladnou přípravu a zdravotnickou podporu.
I v porodnici je možné zažít přirozený porod, je dobré vybírat podle referencí žen s podobnými hodnotami a preferencemi. Můžete mít také vlastní dulu či soukromou porodní asistentku jako doprovod k porodu v porodnici.
V Česku začínají také vznikat porodní domy či alespoň porodní pokoje jako součást porodnic. Skvělé je, že díky nižší porodnosti se porodnice předhánějí ve službách, které svým rodičkám nabízí a kvalita jejich služeb se výrazně zlepšuje.
Žena by během první doby porodní měla mít svobodu pohybu, být v klidu (aby na ni nikdo nemluvil, pokud o to sama nestojí), vnímat své tělo a spolupracovat s ním. Může využít předporodní napářku, masáž, koupel v teplé vodě, skákání na míči, chůzi, tanec, pouštět si hudbu do sluchátek – cokoliv jí v tuto chvíli dělá dobře.
Tělo samo vytlačuje dítě, žena pocítí tlak a instinktivní nutkání tlačit. Není třeba, aby ji někdo „pobízel“ ke tlačení. A je zcela normální, když mezi první a druhou dobou porodní vznikne „časové okno“, během kterého se zdánlivě neděje vůbec nic. Porodit lze zcela přirozeně bez zásahů i nástřihu, bez léků.
Klíčové je nechat ženu jednat instinktivně a do porodního procesu nezasahovat.
Také placentu lze porodit přirozeně. Žena může také rozhodnout o tom, jak bude s placentou dále nakládáno. Může zvolit například variantu lotosového porodu (dítě se nechá připojené k placentě dokud se placenta sama neoddělí – to může trvat i několik dní). Nebo může souhlasit s přestřižením pupeční šňůry po dotepání pupečníku.
Mně osobně pomohlo jít do mírného podřepu a placenta snadno vyklouzla. S porodem placenty je to podobné jako s porodem miminka – v leže na zádech s nohama nahoru to jde blbě.
Součástí porodu je i bonding a první kojení – oxytocin vyplavený po porodu je zásadní pro vztah s dítětem i nastartování laktace.
Porodem to nekončí.
Dítě v děloze vnímá mnohem víc, než si umíme představit. Doporučuji knihu Fascinující mysl novorozeného dítěte od Davida Chamberlaina.
Je důležité s miminkem navazovat vztah už před narozením – mluvit na něj, vědomě se propojit. Emoce matky ovlivňují vývoj mozku dítěte – proto je duševní pohoda ženy klíčová.
Mnoho rodičů se zodpovědně připravuje na těhotenství i na porod, ale zapomenou se připravit na to, co po porodu potřebuje miminko a co je společně čeká. (A teď nemyslím výbavu.)
Připrav se na své miminko dřív, než se narodí. Kdo je připraven, není překvapen.
Přidej se do komunity Klub Mámy s nadhledem na Forendors
Najdeš zde informace a návody:
Nemusíš složitě hledat, co tvé miminko trápí, můžeš použít návod
Možná raději čteš?
Přečti si e-knihu Manuál k miminku - praktického průvodce pro těhotné ženy a novopečené rodiče a dozvíš se, co by měl o miminkách vědět každý rodič.
Protože kdo je připraven, není překvapen 🙂