Hysterický pláč miminka – jak ho utišit?

Zažíváš doma chvíle, kdy miminko už tak křičí, že odmítá i kojení, křičí Ti v náruči, nechce dudlík (pokud ho nabízíš) a nic nepomáhá?

Aby se miminko mohlo uklidnit, potřebuje nejdřív, aby se uklidnila máma. Když jsi nervózní, pohybuješ se rychle, zběsile natřásáš miminkem, skáčeš na balonu, běháš po bytě, zkoušíš různé věci, běháš od jednoho k druhému, honem hledáš, co by miminko konečně utišilo.

To je první chyba – oba jste stažení, napjatí a v křeči, těžko se můžete uklidnit.

Miminko potřebuje pomalé a uklidňující pohyby. Jemné pohupování v náruči je v pořádku, pomalý pohyb nahoru a dolů, ale klidně u toho můžeš sedět (miminko chce být primárně v kontaktu s Tebou, nejde mu o běhání po bytě), uklidňující hlas – mluvení, či zpívání a hlavně Tvé uvolnění.

Hlavní otázka tedy není JAK HONEM UKLIDNIT MIMINKO? ale spíš JAK TEĎ MŮŽU UKLIDNIT SEBE?

Znovu klidně nabídni kojení, tím nikdy neuděláš chybu. Jsou miminka, která se kojí každých 15 minut, nebo klidně třeba celý den. Je to v pořádku. Pro miminko není kojení jenom jídlo a výživa, ale taky způsob spojení s mámou a uklidnění. Ráda říkám, že kojení je takové volné pokračování spojení skrze pupeční šňůru.

Kojení nikdy není příliš mnoho a nenech si to od nikoho namluvit.

Abys mohla všechny situace s miminkem zvládnout v klidu a měla kapacitu naplňovat miminku všechny jeho vývojové, fyzické i emoční potřeby, potřebuješ být taky zazdrojovaná. Minimálně bys měla pravidelně jíst a pít, optimálně i pravidelně spát (i kdyby to znamenalo dospávání během dne) a ideálně mít každý den alespoň několik minut času sama pro sebe a něco, co Tě nabíjí a přináší Ti to radost. Vím, že chceš miminku dát to nejlepší a všechnu svou péči, lásku a pozornost směřuješ k němu. Ale když Tvůj vlastní džbán energie zůstane prázdný, nebudeš mít z čeho dávat.

Miminko pláčem nikdy nemanipuluje a nikdy nepláče „bezdůvodně“!

Miminko nemá dostatečně zralý mozek k tomu, aby jakkoliv manipulovalo, či si „vymýšlelo“.

Pláč vždycky vychází z nenaplněné potřeby. Proto příroda zajistila, aby byl pláč miminka tak nepříjemný – abychom na něj reagovali.

Miminko volí pláč jako poslední způsob komunikace, když už neví, jak nám vysvětlit, že ho něco trápí.

Jasně, že i pláč k životu patří a nikdo se pořád jen nesměje. Ale žádné miminko nemusí první měsíce svého života proplakat. A NE – bolení bříška a růst zoubků rozhodně nejsou jediná trápení miminek.

Proč nenechávat miminko vyplakat?

Miminko, které ponecháme vyplakat samotné někde odložené (v postýlce, v kočárku), se dostává do obrovského pocitu ohrožení.

Míra stresu v takovou chvíli je pro něj natolik vysoká, že jeho nervová soustava to nezvládne a miminko se odpojí/ vypne – pro nás to vypadá, že usnulo. Ale toto není usnutí klidným spokojeným spánkem a rozhodně to není zdravé.

Jakékoliv metody řízeného vyplakávání nejsou v pořádku a poškozují zdraví miminka.

Poslechni si krátké video:

Jediná výjimka a důvod k tomu odejít od plačícího miminka přeci jen existuje – když už vnitřně natolik šílíš, že máš pocit, že miminku ublížíš. Dej miminko ideálně druhé pečující osobě, odejdi se uklidnit a zazdrojovat do jiné místnosti, mluv o svých pocitech a vyhledej odbornou pomoc. Nečekej, až se to zhorší. Ostatně o tom, co je poporodní deprese a psychóza si můžeš poslechnout tuto epizodu podcastu, kde se dozvíš, jak ji rozpoznat i jak ji řešit.

Nejsi rozbitá Ty, ani miminko!

Nemusí to být hned psychóza, ani „rozbité“ a náročné miminko, první dny a týdny je toho někdy zkrátka prostě moc na všechny. Seznamuješ se s novým člověkem, který nemluví stejnou řečí, jako Ty a neumí Ti říct, co potřebuje.

Přestože jste stejné krve, právě teď je mezi vámi nepochopení. Nevyčítej si to.

Narodil se člověk, který má mnohem víc potřeb, než jenom najíst se, nechat se přebalit a spát. Má bohatý vnitřní svět, je pro něj nové i dýchat, vidět, pít, vylučovat. Je pro něj nová i gravitace. A co teprve odpojení od Tebe, svého zdroje života. Miminko v Tobě strávilo celý svůj dosavadní život, je jasné, že právě s Tebou se cítí v bezpečí a nechce být bez Tebe.

To jen ta naše očekávání dělají rozepře…

Ne každé miminko

• se kojí jednou za tři hodiny
• spí 16 hodin denně
• umí usnout samo

Přirozeně spíš žádné miminko usínat samo neumí – tedy ne způsobem, že ho někam položíme, odejdeme a ono samo usne. (Výjimky existují).

Utišit hysterický pláč miminka je jeden z nejtěžších úkolů na světě

Potřebujeme se naučit hysterickému pláči u miminka předejít, protože největší úsilí stojí právě takový pláč utišit a nervy z toho mají všichni zúčastnění.

Můžeš se naučit rozpoznávat konkrétní potřeby miminka ještě dřív, než se miminko rozpláče, nebo ve chvíli, kdy plakat začíná.

• Je to bolení bříška?
• Má hlad?
• Je přetažené?
• Cítí se nepohodlně?
• Je toho na něj moc?