Psychosomatika v těhotenství, při porodu a po porodu

• Jaký má vliv právě v tomto období a to třeba i na kojení a naše první týdny s miminkem?
• Jak mohu pracovat s projevy psychosomatiky?
• Dají se zmírnit těhotenské nevolnosti, či vyřešit problémy s kojením?

Terapeutky Ripsi Zohrabyan Myšáková a Kristýna Strolená z projektu Alchemilka nám v této epizodě podcastu Rodičovství s nadhledem vysvětlí, jak se psychosomatika projevuje nejen v těhotenství a při porodu. 

Co je psychosomatika?

Psychosomatika vnímá tělo, mysl i emoce jako propojený celek. Fyzické obtíže často odrážejí neprožité nebo potlačené emoce. Tělo signalizuje, co potřebuje být přijato a zpracováno.

Psychosomatika v těhotenství

Těhotenství spouští emoční i fyzické změny. Mnoho žen čelí strachům a tématům, která dříve potlačily – včetně nevyřešených zážitků z dětství, vztahů nebo rodové ženské linie.

Například zpracování traumatu z minulého porodu může ovlivnit další porod i vztah k dítěti. Dítě často reaguje na zpracování emocí matky okamžitě.

Rodové linie a epigenetika

Prožívání těhotenství je ovlivněno i zážitky matek a babiček – podle epigenetiky neseme otisky jejich zkušeností.

Věděla jsi, že tvoje vlastní vajíčka se tvořila ve tvém těle už když tvoje babička čekala tvoji mámu?

Nezpracované rodové trauma (potraty, ztráta dítěte, opuštění) se může ozývat v těhotenství i při porodu.

Vliv porodu a výchovy

To, jak jsme se narodily, jaké bylo naše dětství, zda jsme byly separované, ovlivňuje náš vztah k mateřství, porodu i péči o dítě.

Porod může manifestovat vnitřní nastavení, např. strach z mateřství, nedůvěru, tlak na výkon či potlačené emoce.

Nevolnosti, kojení a tělesné příznaky

Tělesné obtíže (nevolnosti, bolest při kojení, záněty) mohou odrážet emoční nepřijetí – sebe, těhotenství, dítěte, situace ve vztahu s partnerem.

Také přesvědčení typu „to se musí přetrpět“ oslabují tělesnou i psychickou rovnováhu. Rozdíly mezi pravou a levou stranou těla mohou naznačovat souvislosti s mužským či ženským principem.

Strach, vztek a vina

Potlačený vztek a strach se často otočí zpět proti nám.

Vztek plní funkci ochrany a vymezení hranic. Když jej nepřijmeme, může generovat vinu, psychosomatické potíže, nebo se přenáší na dítě.

Strach z odmítnutí, výchova bez emocionálního přijetí, očekávání okolí – to vše brání vyjádření emocí.

Přenášení dítěte může souviset s psychickým blokem, strachem z porodu, změny nebo ukončení těhotenství.

Důležité je pojmenovat strachy, uvědomit si osobní přesvědčení a pocity, které porod ovlivňují.

Srovnávání s jinými matkami

Porovnávání se s jinými ženami oslabuje sebedůvěru. Velkou pomocí je sdílení v podpůrné skupině, kde se ženy necítí samy. Vědomá práce s emocemi pomáhá předcházet depresím, vyčerpání i fyzickým obtížím.

Příprava na porod

Porod se snáze spustí a probíhá tam, kde se žena cítí v bezpečí.

Kromě fyzické přípravy je důležité věnovat se emočnímu nastavení – zpracovat vlastní narození, minulé porody, vztahy, traumata a očekávání. Emoce během porodu mohou ovlivnit jeho průběh i porod placenty.

Ženství, hranice a vnitřní síla

Porod je i zrcadlem vztahu k ženskosti. Neschopnost uvolnit se (ve smyslu „nejde to/ jde to těžko“ nikoliv ve smyslu „jsi neschopná“) a „pustit“ často souvisí s vnitřní nedůvěrou, nepřijetím zranitelnosti či potlačením emocí.

Vnitřní žena, muž i dítě ovlivňují psychickou dynamiku porodu.

Sebevědomí, schopnost říct „ne“ a vymezit se chrání před vnější manipulací.

Potřebujeme se dosycovat

Budovat v sobě chybějící pocit bezpečí, lásky, podpory. Umožníme zpracování svých traumat, dosycování svých emocionálních potřeb a zakotvíme pozitivní stavy jako nový výchozí bod.

Ženy nemusí být perfektní, nemusí „všechno vydržet“. A určitě ani nemusíme mít zpracované úplně všechno, abychom mohly rodit a mít děti.

Důležité je věnovat pozornost svým emocím, potřebám, požádat o pomoc.

Když změníme přístup k sobě, můžeme lépe fungovat jako matky, partnerky i ženy.