Jak zkrotit čas a zvolit správné priority

• Jak pracovat s časem, plánovat a konat v souladu se svým temperamentem a energií?
• Jak si dovolit myslet na sebe bez pocitu viny a jak si vytvořit prostor pro to, co je pro nás opravdu důležité?
• Je prokrastinace zlo nebo nás chrání před vyhořením?
• Jak ke svému času začít přistupovat vědomě a osvobodit se od pocitu, že když dělám „málo“, tak jsem méně hodnotná, než někdo jiný?

Tématem času a energie nás provede Denisa Jaukerová, transformační koučka a lektorka Time & Energy managementu, tvoří projekt Terapie času.

Tři klíčové myšlenky

1. Čas a energie jdou ruku v ruce – Nestačí plánovat, důležité je pracovat i se svojí energií.

2. Vnitřní dialog o čase – Myšlenky jako „nemám čas“ tvoří naši realitu. Nastavení mysli a práce s přesvědčeními vůči vnímání času je klíčové.

3. Energetické principy času – Uvolnění kontroly, naladění se na tok života, neopírat vše o tlak a výkon.

Srovnávání – největší zloděj energie

Srovnávání se s ostatními, kteří stíhají víc, je past. Každý má jinou kapacitu, temperament, zdravotní stav, jinou výchozí pozici. Je nutné přijmout vlastní „tempo“, ne se trápit tím, že jiní zvládnou víc. Práce s energií a přijetí vlastního rytmu je základem ke svobodě.

Časové pasti a kultura výkonu

• Žijeme ve společnosti, která staví hodnotu člověka na výkonu.
• Přesvědčení jako „čas jsou peníze“ či „bez práce nejsou koláče“ vedou ke stresu a vyčerpání.
• Největší časová past: vázání sebehodnoty na množství vykonané práce.

Prokrastinace jako příležitost k sebepoznání

Místo boje proti ní, vnímej její důvod. Je to odpor, strach, únava?

Odkládání může signalizovat, že něco v našem životě je nefunkční, nebo že si prostě jen potřebujeme odpočinout.

Vědomé nastavení času na „vypnutí hlavy“ (např. hry, seriály) může být způsob regulace energie, pokud se nedostaví výčitky.

Práce s energickou kapacitou během dne

I když jsme zvyklí „jet naplno“, záměrné plánování neproduktivních dnů a flexibilita podle energetických vln (např. menstruační cyklus) pomůže k rovnováze.

Neproduktivita není selhání, pokud ji vědomě přijmeme jako součást rytmu.

Audit činností a předávání odpovědnosti

Zastav se a zamysli se: Co všechno děláš místo ostatních? Kolik času ti to bere?

Přehodnoť tzv. „urgentní kraviny“ – věci, které nutně nemusíme dělat sami nebo vůbec, i když se nám jeví jako důležité (jsme zvyklí je dělat, ale jakmile se zastavíme, můžeme zjistit, že se nic nestane, když je neuděláme).

Pravidlo: Jestliže to někdo jiný zvládne dostatečně dobře (ne „dokonale“), dej mu prostor – předávej zodpovědnost i dalším členům rodiny.

• Jsou kompetentní k tomu, aby se o své věci postarali sami?
• Proč si myslíš, že nejsou?
• Kde přebíráš zodpovědnost za ostatní i když to není nezbytně nutné?

Technika „minipauz“

Každodenní vědomé krátké pauzy (1-5 minut) s aktivním vnímáním smyslů (např. pohled z okna, dech), pomáhají přerušovat stres, zahlcení a ukotvit se v přítomném okamžiku.

Zkus místo „Nemám čas. Zase nestíhám.“, použít afirmaci: „Na všechno, co chci udělat, mám spoustu času.“ – posiluje pocit vnitřního klidu. Možná sama znáš situace, kdy čím víc spěcháš, tím víc se věci nedaří.

Můžeš se naučit používat mindfulness techniky pro zpřítomnění, sebeuklidnění a sebenapojení. 30 jednoduchých mindfulness praxí mám pro tebe připravených na svém Herohero kanálu.

Jak poznat, co je opravdu důležité?

Každý potřebuje prostor k ujasnění: Co je pro mě opravdu důležité? Co mi přináší radost?

Zastavení, introspekce nad životem a denními činnostmi nám pomáhá oddělit důležité od naléhavého.

Vědomé ANO a NE

Když jiným říkáme ANO, sobě často říkáme NE.

Naučit se říkat NE znamená dát prostor sobě a svým potřebám, bez pocitu viny.

Klíčem ke změně je naučit se rozpoznávat momenty, kdy jdeš do věcí, se kterými vnitřně nesouhlasíš a neladíš s nimi a ve skutečnosti se do nich pouštět nechceš.

Přehnané plánování a očekávání

Častá chyba: naplánujeme si víc, než se fyzicky i energeticky dá zvládnout. Přetížení vzniká i z očekávání, že den má 25+ hodin.

Myšlenky typu „to bude trvat věčně“ prodlužují realitu – tělo i mysl na to reagují zpomalením.

Možná sama znáš relativitu času – hodina v čekárně u doktora s dětmi uplyne úplně jinak, než hodina na příjemné masáži.

Seberozvoj bez zahlcení

I věci, které nás baví, nás mohou zahltit – kurzy, přednášky, projekty.

Vědomé plánování a dávkování aktivit je klíčem k udržitelnosti.

Kolik už jsi zakoupila kurzů, které jsi nedokoukala? Já několik. Ve chvíli, kdy jsem je kupovala, jsem měla pocit „Toto je to pravé, toto přesně potřebuji!“, ale potom jsem nenašla čas, abych se tématu věnovala. Nedala jsem tomu prioritu.

I to je jeden z důvodů, proč jsem sama většinu svých kurzů uzavřela a založila svůj Herohero kanál, kde přidávám inspiraci každý týden postupně, bez zahlcování zbytečným obsahem. Ano, chci růst, ano, chci být v komunitě podobně laděných lidí a chci zlepšovat svůj život. Ale už za to odmítám platit tisíce korun a snažit se konzumovat množství zbytečného obsahu, abych se dozvěděla podstatu tématu. Pro rodiče miminek mám nyní místo kurzů svůj Forendors kanál. Na obou můžeš zůstat měsíc nebo napořád. Jak dlouho chceš, bez závazků.

„Někdy-možná seznam“

Možná i ty máš svůj seznam „někdy možná“, na který si zapisuješ různé „odložitelné“ položky, které považuješ za důležité, zábavné nebo zajímavé – ale teď jim nedáváš prioritu.

Můžeš si uchovávat místo pro věci, které chceš „možná někdy“ dělat, ale pravidelně je třiď. Neposunulo se něco výš v seznamu a nestala se z toho priorita, kterou je fajn řešit (hasit) dřív, než vypukne skutečný požár (problém)?

A zároveň prozkoumej, co na tento seznam už nepatří. Opuštění přání, která už nám neslouží, přináší úlevu.

• Opravdu toto chci dělat?
• Mám kapacitu se tomuto tématu věnovat?
• Jakou hodnotu tato věc přinese do mého života?
• Jak se zlepší můj život, když…?
• Je to skutečně mé přání?
• Jak se budu cítit, když se toto mé přání splní?

Někdy je těžké rozpoznat, kdy po něčem opravdu toužíme sami za sebe a kdy si něco přejeme jen proto, že se nám to líbilo u někoho jiného.

První krok při vyčerpání

Zastav se – použij vědomé STOP. Uvolni svou hlavu, pozoruj tělo, zjisti, co potřebuje.

Ptej se sebe: Kde jdu proti sobě? Kde říkám ano, ale cítím ne?

Práce s tímto momentem může přinést konkrétní směrování, co dál. Sleduj pocity ve svém těle, nesnaž se ho přetlačit nebo umlčet. Když už tělo nemůže, onemocní. Je to jeho nejvýraznější nástroj, jak nás zpomalit či zastavit, když neposloucháme jeho postupné signály.

Pamatuj: Čas + energie = synergie. Nestačí mít jen jedno. V rovnováze vytvářejí prostor pro svobodný, naplněný život.

Téma času a domácnosti je samostatnou kategorií na mém Herohero kanále, přidej se